Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
„Pepíčku, jak je možné, že máš v písemce stejný počet chyb jako tvůj soused?”
„To je, prosím, jasné - oba máme stejnou paní učitelku!”
-
+


25. 12. 2011
„Jestli nyní neřeknu něco přesně, nedivte se, budeme počítat jen přibližně,” předem upozorňuje žáky kantor. „Jedna a jedna jsou tři...”
-
+


25. 12. 2011
Uprostřed vyučování se přihlásí Staněk a prosí: „Paní učitelko, mohl bych se trošku občerstvit?”
„No dobrá,” svolí učitelka, „ale opravdu jen trošičku.”
Kluk vytáhne z aktovky mobil: „Rozvoz pizzy? ...”
-
+


25. 12. 2011
„Pepíčku, kdo je to vrah?”
„Náš táta.”
„Proboha, chlapče, jak tě to napadlo?”
„Maminka říká, že zabíjí čas.”
-
+


25. 12. 2011